Koleda, koleda za vašimi vrátky,
my nechcem dovnitř, my půjdem zas zpátky.
My tu jen stojíme, má láska a překvapení,
vždyť tam se nežebrá, kde už nic není.
Někde je zlato a ruka líná je dát,
někde srdce jak hodiny zůstalo stát
a já už je nenatáhnu,
a já už je nenatáhnu.
Aby pak měřilo vteřiny pro jinou,
to ať mi všichni laskavě prominou,
já raději táhnu.
A jsem-li chudák, jsem chudák bohatý,
osud mi zbytečně skáče na paty,
já nebudu mít hlad!
Když dojde chleba, jí se tráva,
poznání, to je taky strava,
tak co se mi může stát.
Někde srdce jak hodiny zůstalo stát
a já už je nenatáhnu,
a já už je nenatáhnu.
my nechcem dovnitř, my půjdem zas zpátky.
My tu jen stojíme, má láska a překvapení,
vždyť tam se nežebrá, kde už nic není.
Někde je zlato a ruka líná je dát,
někde srdce jak hodiny zůstalo stát
a já už je nenatáhnu,
a já už je nenatáhnu.
Aby pak měřilo vteřiny pro jinou,
to ať mi všichni laskavě prominou,
já raději táhnu.
A jsem-li chudák, jsem chudák bohatý,
osud mi zbytečně skáče na paty,
já nebudu mít hlad!
Když dojde chleba, jí se tráva,
poznání, to je taky strava,
tak co se mi může stát.
Někde srdce jak hodiny zůstalo stát
a já už je nenatáhnu,
a já už je nenatáhnu.
×
![]()
