| La versione ceca di G. Žalud
|
TKACZE | SLEZŠTÍ TKALCI |
| |
W ponurym oku nie ma łzy, | Bez vláhy slz svým mračným zrakem hledí, |
Siedzą przy krosnach i szczerzą kły: | v ret zuby mlčky tnou a nade stavem sedí! |
Niemcy! My tkamy wam całun grobowy, | »Německo, tkáme pohřební tvůj šat, |
Trzykrotne przekleństwo wprzędliśmy w osnowy | v něj tkáme trojí kletbu, jíž náš život klat — |
I tkamy, i tkamy! | my tkáme, my tkáme! |
| |
Przekleństwo bożkowi, co się doń modlimy | To: klet buď bůh, jejž modlitbou jsme ctili, |
Śród nędzy głodowej i w chłodzie śród zimy! | kdy zimou tuhl úd a hladem chably síly; |
Daremne czekanie i próżne nadzieje. | my marně doufali v své spasení, |
On okpił nas, wydrwił i w głos się z nas śmieje. | bůh lásky, dobroty byl nám jen k mámení — |
Wciąż tkamy, wciąż tkamy! | my tkáme, my tkáme! |
| |
Przekleństwo królowi, królowi bogaczy, | Klet budiž král, král mocných světa toho, |
Co naszą niedolą się wzruszyć nie raczy, | jenž neznal mírnit bídu a vlád' chudým stroho, |
Co grosze ostatnie z nas łupi i garnie, | jenž slední peníz na daň z ruky rval |
I strzelać, jak w psy, w nas pozwala bezkarnie. | a bez srdce nás jak psy bídné střílet dal — |
Wciąż tkamy, wciąż tkamy! | my tkáme, my tkáme! |
| |
Przekleństwo! Przekleństwo ojczyźnie fałszywej, | A kletba naší macešské bud vlasti, |
Gdzie tylko sromota i hańba są żywe, | jež pro nás měla potupu, žal jen a strasti, |
Gdzie każdy kwiat, wcześnie złamany, schnie marnie, | kde před rozpukem každý srážen květ, |
Gdzie robak zgnilizną i próchnem się karmi. | a hniloba kde na sta červů volá v svět — |
Wciąż tkamy, wciąż tkamy! | my tkáme, my tkáme! |
| |
Czółenko lata, krosna łomocą, | Leť člunek, skřípot huď nám ze stavu svor, |
Wciąż tkamy pilnie i dniem, i nocą. | my tkáme dnem i nocí bez dechu, na úmor. — |
Stare Niemcy! Utkamy wam całun grobowy! | Německo, tkáme pohřební tvůj šat, |
Trzykrotne przekleństwo wprzędliśmy w osnowy | v něj tkáme trojí kletbu, jíž náš život klat — |
I tkamy, i tkamy! | my tkáme, my tkáme! |