La mauvaise réputation
Georges Brassens| Versione occitana dei Peiraguda | |
| ŠPATNÁ POVĚST Ať už chci anebo nechci, nemám dobrou pověst ve vsi. Ať jsem, kde jsem, každej kouká, maj’ mě za divnýho brouka. Já jim přece ubližovat nebudu, já klopýtám stezkou svýho osudu. Ale dobří lidé těžce snášej’ osamělý pěšce. Ale dobří lidé těžce snášej’ osamělý pěšce. Pomlouvaj’ mě dennodenně, mimo němý, přirozeně. Je tu květen, státní svátky, ale já se držím zpátky. Voknem slyším břesknou trubku, ale já si radši schrupnu. Já jim přece ubližovat nebudu, v průvodu bych dělal jenom vostudu. Ale dobří lidé těžce snášej’ osamělý pěšce. Ale dobří lidé těžce snášej’ osamělý pěšce. Všichni hrozí směrem ke mně, bezruký ne, samozřejmě. Když vidím, jak ženou chlápka, kterej na trhu krad’ jabka, davu pod nohy v tu ránu kladu šlupky vod banánů. Já jim přece ubližovat nebudu, když nechám jít ubohýho pobudu. Ale dobří lidé těžce snášej’ osamělý pěšce. Ale dobří lidé těžce snášej’ osamělý pěšce. Už se vztekle řítí ke mně, mimo chromý, samozřejmě. Nemusím bejt jasnovidnej, abych znal svůj osud bídnej, jen co najdou vhodnou šňůru, vytáhnou mě za krk vzhůru. Ačkoliv jim ubližovat nebudu, jen tou jejich cestou s nima nepudu. Ale dobří lidé těžce snášej’ osamělý pěšce. Ale dobří lidé těžce snášej’ osamělý pěšce. S popravou si přijdou na svý, mimo slepý, to je jasný. | La meschanta réputacion Dins lo vilatge sins prétencion Ai meichanta réputacion Que bolegui o que disi rès Passi per un sabi pas qué. Pertant quo fai pas de ben grand domatge D’anar sul camin que fat mon vi-a-tge. Mas lo brava monda aima pas Los que van pas del mesma pas ( bis ) Las lengas de pelhas me fan mal Mancan los muts….Quo’s ben normal ! Per lo quatorze de Julhet Démori dins mon liet moflet La musica que trépa lo pas Quo me fai pas virar lo cap. Pertant quo fai pas de ben grand domatge De daissar lo tamborn que tusta l’auratge. Mas lo brava monda aima pas Los que van pas del mesma pas ( bis ) Me vau beléu far escanar E per cantar… Quo’s pas aisat ! Quand vesi un petit panaïre Galopat per un rondinaïre Tiri la pata é Bara-Bahau Lo rondinaïre tomba de naut. Pertant quo’s pas com’ se iavai mort d’ome De daissar corre los panaïres de pomas Mas lo brava monda aima pas Los que van pas del mesma pas ( bis ) Volam tots me sautar dessus Las quitas fennas… Ben entendut ! Pas besonh d’estre dévinaïre Per sentir ço que ia dins l’aïre Se un jorn podam m’astrapar Pasaraï de l’austra costat. Pertant quo’s pas com’ se iavia mort d’ome D’anar suls camins que van pas a Roma. Mas lo brava monda aima pas Los que van pas del mesma pas ( bis ) Vendram me veire pendolhar Sins los avucles…Que podram pas |
