|
| Versione ceca di Jiří Dědeček
|
| MALA HERBA | ŠPATNÁ POVĚST |
| | |
| Al meu poble, i no és pretensió, | Ať už chci anebo nechci, |
| tinc molt mala reputació. | nemám dobrou pověst ve vsi. |
| Obri el bec o em quedi callat, | Ať jsem, kde jsem, každej kouká, |
| em miren com a un empestat. | maj’ mě za divnýho brouka. |
| Tanmateix, no faig cap barrabassada | Já jim přece ubližovat nebudu, |
| tot fent la viu-viu lluny de la gentada. | já klopýtám stezkou svýho osudu. |
| P’rò els decents no poden sofrir | Ale dobří lidé těžce snášej’ osamělý pěšce. |
| qui no segueix el seu camí. | Ale dobří lidé těžce snášej’ osamělý pěšce. |
| Tothom diu penjaments de mi | Pomlouvaj’ mě dennodenně, |
| —llevat dels muts—, és clar que sí! | mimo němý, přirozeně. |
| | |
| Quan passegen una estanquera | Je tu květen, státní svátky, |
| i una cabra li va al darrere, | ale já se držím zpátky. |
| més m’estimo quedar-me al llit, | Voknem slyším břesknou trubku, |
| no és cosa meva aquest brogit. | ale já si radši schrupnu. |
| Penso que a ningú li faig la punyeta | Já jim přece ubližovat nebudu, |
| si em nego a escoltar el timbal i la corneta. | v průvodu bych dělal jenom vostudu. |
| P’rò els decents no poden sofrir | Ale dobří lidé těžce snášej’ osamělý pěšce. |
| qui no segueix el seu camí. | Ale dobří lidé těžce snášej’ osamělý pěšce. |
| Tots m’assenyalen amb el dit | Všichni hrozí směrem ke mně, |
| —llevat dels mancs— de dia i nit. | bezruký ne, samozřejmě. |
| | |
| Quan veig un xoriço empaitat | Když vidím, jak ženou chlápka, |
| per un burgès gras i suat, | kterej na trhu krad’ jabka, |
| faig una traveta eficaç | davu pod nohy v tu ránu |
| i es fot de cap el senyoràs. | kladu šlupky vod banánů. |
| Tanmateix, em sembla que hi ha pitjors bromes | Já jim přece ubližovat nebudu, |
| Que deixar fugir un lladregot de pomes. | když nechám jít ubohýho pobudu. |
| P’rò els decents no poden sofrir | Ale dobří lidé těžce snášej’ osamělý pěšce. |
| qui no segueix el seu camí. | Ale dobří lidé těžce snášej’ osamělý pěšce. |
| Tothom se’m vol llançar al damunt | Už se vztekle řítí ke mně, |
| llevat dels coixos i algun difunt. | mimo chromý, samozřejmě. |
| | |
| No em cal ser bruixot o endeví | Nemusím bejt jasnovidnej, |
| per a intuir la meva fi. | abych znal svůj osud bídnej, |
| Trobaran una corda barata | jen co najdou vhodnou šňůru, |
| i me’n faran una corbata. | vytáhnou mě za krk vzhůru. |
| Penso que no vaig contra cap axioma | Ačkoliv jim ubližovat nebudu, |
| seguint una ruta que no porta a Roma. | jen tou jejich cestou s nima nepudu. |
| P’rò els decents no poden sofrir | Ale dobří lidé těžce snášej’ osamělý pěšce. |
| qui no segueix el seu camí. | Ale dobří lidé těžce snášej’ osamělý pěšce. |
| Tots em veuran gronxant-me al vent | S popravou si přijdou na svý, |
| llevat dels cecs, és evident! | mimo slepý, to je jasný. |
