Řekni, kam šlo slunce spát,
že dnes ráno nesvítí,
a proč stromům v korunách
uléhá stín.
Řekni, proč mi nechce hrát
vítr písně polední
a proč poutník, co jde k nám,
má v očích pláč.
Řekni, proč mu z vlasů pad´
na zem popel šedivý,
odkud sám se navrací,
že nesmí stát.
Řekni, proč mi telegraf
smutnou zprávu přináší
o ženách, co mají jen
svůj prázdný klín.
Řeči trávy naslouchej,
poutník ji vyprávěl,
který prošel světa kraj,
přines´ květy od My Lai.
Poutník, který hledal ráj,
k nám z dálky přichází,
z kamene je jeho tvář,
úsměv na ní nezáří.
Teď víš, kam šlo slunce spát,
že dnes ráno nesvítí,
a proč stromům v korunách
uléhá stín.
Teď víš, proč mu z vlasů pad´
na zem popel šedivý,
odkud sám se navrací,
že nesmí stát.
Teď víš, proč mi telegraf
smutnou zprávu přináší
o ženách, co mají jen
svůj prázdný klín.
Řeči trávy naslouchej,
poutník ji vyprávěl,
který prošel světa kraj,
přines´ květy od My Lai.
Poutník, který hledal ráj,
k nám z dálky přichází,
poutník, který hledal ráj,
k nám z dálky přichází...
že dnes ráno nesvítí,
a proč stromům v korunách
uléhá stín.
Řekni, proč mi nechce hrát
vítr písně polední
a proč poutník, co jde k nám,
má v očích pláč.
Řekni, proč mu z vlasů pad´
na zem popel šedivý,
odkud sám se navrací,
že nesmí stát.
Řekni, proč mi telegraf
smutnou zprávu přináší
o ženách, co mají jen
svůj prázdný klín.
Řeči trávy naslouchej,
poutník ji vyprávěl,
který prošel světa kraj,
přines´ květy od My Lai.
Poutník, který hledal ráj,
k nám z dálky přichází,
z kamene je jeho tvář,
úsměv na ní nezáří.
Teď víš, kam šlo slunce spát,
že dnes ráno nesvítí,
a proč stromům v korunách
uléhá stín.
Teď víš, proč mu z vlasů pad´
na zem popel šedivý,
odkud sám se navrací,
že nesmí stát.
Teď víš, proč mi telegraf
smutnou zprávu přináší
o ženách, co mají jen
svůj prázdný klín.
Řeči trávy naslouchej,
poutník ji vyprávěl,
který prošel světa kraj,
přines´ květy od My Lai.
Poutník, který hledal ráj,
k nám z dálky přichází,
poutník, který hledal ráj,
k nám z dálky přichází...
×
![]()
