Originale | Traduzione integrale italiana di Riccardo Venturi
|
שאָטנס | OMBRE |
| |
כ'קלער: מענטשן האַװען הין און הער, | Penso: la gente corre di qua e di là, |
יעדער מענטש איז זײַן באַגער | ogni persona è ciò che desidera |
װערט פֿון גורל געטריבן, | e viene spinta dal destino; |
נאָר װאָס זשע קומט אַרױס דערפֿון? | ora, che cosa ne viene? |
כאָטש אין לעבן אַלץ געטאָן, | Benché tutto sia stato fatto nella vita |
האָסט געיאָגט זיך נאָך דער זון | ancora una volta hai anelato al sole |
און אין חושך פֿאַרבליבן. | e sei rimasto nell'oscurità. |
דו גיסט אַ פֿרעג, | E ti domandi: |
איז די וועלט בלויז אַ מילכל? | il mondo è un mulino a vento? |
צו װאָס דאָס געיאָג, | A che serve tutto questo correre, |
אָט דאָס נאַרישע שפּילכל? | questo stupido giochetto? |
| |
װײַל מיר זײַנען װי שאָטנס, | Perché siamo come ombre, |
בלאָנדזשן שטיל דורך דער נאַכט, | vaghiamo tacendo nella notte, |
װײַל אין לעבן אָן ליכט | perché in una vita senza luce |
װײסט ניט װער װוּ ער קריכט, | non sai chi si trascina e dove, |
פֿרעמד זײַן אײגן געזיכט... | non si riconosce neanche il proprio viso... |
יעדע טיר, יעדער לאָדן | Ogni porta, ogni finestra |
איז פֿאַר אונדז הײַנט פֿאַרמאַכט... | oggi per noi è chiusa... |
װערסט פֿון אומעט געיאָגט, | Se sei in preda alla disperazione |
קײנער פֿרעגט װאָס דיך פּלאָגט, | nessuno chiede che ti angoscia, |
צי אַ האַרץ אין דיר שלאָגט! | se dentro di te batte un cuore! |
זוכסט דײַן געזיכט, דײַן אײגן איך | Se cerchi il tuo volto, te stesso, |
נאָר קענסט עס ניט געפֿינען. | ora non puoi trovarlo. |
קומסט מיט דער נאַכט | Arrivi assieme alla notte |
און װערסט אין נאַכט צערונען. | e nella notte vai alla deriva. |
| |
װײַל מיר זײַנען װי שאָטנס | Perché siamo come ombre |
װאָס די נאַכט האָט צעשפּרײט, | che la notte ha disciolto, |
נאָר זי אײנע פֿאַרשטײט | e solo lei capisce |
װוּ אַהין יעדער גײט, | dov'è che ognuno va, |
װער צום לעבן – װער צום טױט. | chi alla vita, e chi alla morte. |
| |
הײַנט האָסט געטראָפֿן מיך דאָ, פֿרײַנט. | Oggi mi hai incontrato qua, amico. |
זעסט מײַן פֿרײד, װאָס האָט געשײַנט, | Vedi la mia gioia, che risplendeva, |
שױן פֿאַרשװענקט פֿון געװיטער. | già spazzata via dalla burrasca. |
כ'בין עלנט, הפֿקרדיק אַלײן, | Sono solo, smarrito, senza nessuno, |
אױפֿן װעג – אַ הױלער שטײן, | un sasso vuoto per la strada, |
קײנער הערט ניט מײַן געװײן, | nessuno sente il mio pianto, |
קײנעם אַרט ניט מײַן ציטער. | a nessuno importa il mio tremare. |
װי אָפֿט איך פֿאַרגעס, | E quanto spesso dimentico |
אַז אין מענטש כ'בין געראָטן: | che un tempo io ero un uomo: |
מיר דוכט כ'בין אַ מת | penso di essere un cadavere |
אָדער גאָר בלױז אַ שאָטן. | oppure soltanto un'ombra. |
| |
ס'װעלן שאָטנס פֿאַרשװינדן, | Le ombre scompariranno, |
װעסט אין גרױקײט זען באַלד, | presto vedrai nell'orrore |
װי פֿון שאָטן װאָס פֿאַלט | come l'ombra passerà |
טײלט זיך אױס אַ געשטאַלט, | ritornando una figura, |
װי די זון העל צעשטראַלט. | e come il sole splenderà luminoso. |