Sarajevo
Jaromír NohavicaOriginal | Ulteriore versione polacca di Renata Putylacher |
SARAJEVO | SARAJEWO |
Přes haličské pláně vane vítr zlý, to málo, co jsme měli, nám vody sebraly, jako tažní ptáci, jako rorýsi letíme nad zemí, dva modré dopisy. | Z halickich połonin dmie złowrogi wiatr, nasz dobytek skromny bystry potok porwał w świat. Żeglujemy niebem, jak żurawi sznur, dwa wędrowne ptaki, dwa listy pośród chmur. |
Ještě hoří oheň a praská dřevo, ale už je čas jít spát, tamhle za kopcem je Sarajevo, tam budeme se zítra ráno brát. | Jeszcze trzaska drewno i ogień śpiewa, a już wzrok zachodzi mgłą. Tam za wzgórze, tam do Sarajewa idźmy, Bogu miłość wyznać swą. |
Farář v kostele nás sváže navěky, věnec tamaryšku pak hodí do řeky, voda popluje zpátky do moře, my dva tady dole a nebe nahoře. | Na twej dłoni ksiądz położy moją dłoń, wianek z tamaryszku w spienioną rzuci toń. Spłynie z gór do morza, jak po rzece kry. Chmury na błękicie, a na ziemi my. |
Ještě hoří oheň a praská dřevo, ale už je čas jít spát, tamhle za kopcem je Sarajevo, tam budeme se zítra ráno brát. | Jeszcze trzaska drewno i ogień śpiewa ... |
Postavím ti dům z bílého kamení, dubovými prkny on bude roubený, aby každý věděl, že jsem tě měl rád, postavím ho pevný, navěky bude stát. | Z polnego kamienia nasz zbuduję dom, w ociosanych belkach będzie szumiał dąb. Niechaj wszyscy wiedzą, żem ci słowo dał. Dom nasz będzie pewny - na wieki będzie stał. |
Ještě hoří oheň a praská dřevo, ale už je čas jít spát, tamhle za kopcem je Sarajevo, tam zítra budeme se, lásko, brát ... | Jeszcze trzaska drewno i ogień śpiewa ... |